|
|
2021 Taliban Takeover: Defeat of the Afghan National Security Forces through the lens of proxy warfare theory
Bělohlávek, Dalibor ; Michálek, Luděk (vedoucí práce) ; Aslan, Emil (oponent)
Válka v Afganistánu reprezentuje pro Spojené státy americké nejdelší konflikt, do kterého byla země kdy zapojena. I přes množství vynaložených zdrojů a ztrát na životech, snaha o vybudování (stabilního) státu zkrachovala. Celá afghánská zkušenost může být nejlépe ilustrována na rapidním kolapsu Afghánské národní armády. Navzdory rokům západního výcviku a značnému množství alokovaných zdrojů, byla armáda po stažení amerických sil rychle poražena hnutím Taliban. Cílem této práce je prozkoumat vztah mezi Spojenými státy a Afghánskou národní armádou skrze optiku teorie o proxy válkách a získat z něho ponaučení, která mohou být aplikovatelná v budoucích konfliktech stejné povahy. Práce nastiňuje evoluci válek ve 21. století a předkládá argumenty, proč je pro Spojené státy klíčové tyto změny rozeznat a získat tak důležité poznatky umožňující budoucí výzvy lépe překonat. Za tímto účelem výzkum využívá konflikt v Afghánistánu, který není vnímám jako typický příklad proxy války. Práce nahlíží na problematiku perspektivou čtyř hlavních teoretiků proxy válek, každý s výrazně odlišným přístupem k tomu, co lze považovat za proxy konflikt, a identifikuje společné charakteristiky, se kterými tyto čtyři (teorie/ teoretici) operují. Tyto charakteristiky jsou poté využity k analýze Afghánské národní armády a jejího...
|
|
|
The Impact of September 11 on US Foreign Policy
Kurash, Roman ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Teroristické útoky na Spojené státy americké z 11. září měly významný dopad na zahraniční politiku USA a bezpečnostní standardy po celém světě. Před útoky věnoval prezident Bush zahraniční politice jen malou pozornost, a to dokonce i ve své předvolební kampani a veřejných projevech. Po útocích se zahraniční politika a válka proti terorismu jako její součást staly hlavním zájmem Bushovy administrativy. Za hlavní hrozbu pro bezpečnost Spojených států byla označena výroba zbraní hromadného ničení nedemokratickými režimy na Blízkém východě a jejich napojení na teroristické aktivity. Demokratizace Blízkého východu a mír v regionu se staly prioritami globální politiky USA. Tato práce je kvalitativním historickým výzkumem a zkoumá změny v zahraniční politice USA po útocích. Popisuje rozdíly a podobnosti v zahraniční politice USA v obdobích před útoky a po nich, použití síly proti Afghánistánu a Iráku a spolupráci USA s mezinárodními organizacemi, jako je NATO a OSN, v oblasti boje proti teroristické hrozbě. Předmětem výzkumu je změny v zahraniční politice USA v letech 2001-2003, které byly klíčové pro utváření vztahů mezi USA a zbytkem světa na několik následujících desetiletí.
|
|
|
Nekonečná válka: Komparace tří administrativ amerických prezidentů ve válce v Afghánistánu
Seemann, Šimon ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Bakalářská práce "Nekonečná válka: Komparace tří administrativ amerických prezidentů ve válce v Afghánistánu" analyzuje a následně porovnává politiky administrativ George W. Bushe, Baracka Obamy a Donalda Trumpa vůči válce v Afghánistánu, mezi roky 2001, až 2021. Je kladen důraz na aspekty, které ztěžovaly, až znemožňovaly snahy Spojených států vybudovat silný stát, který by byl schopen samostatného fungování. Cílem bakalářské práce je vytvoření uceleného obrazu toho, jak se jednotlivé administrativy stavěly ke konfliktu v Afghánistánu, jak jednaly a co jim stálo v cestě k úspěšnému zakončení mise. Prostřednictvím podrobného náhledu na všechny tři politiky se práce pokouší nalézt odpovědi na stanovené výzkumné otázky, zjistit, jaké jsou hlavní aspekty neúspěchu jednotlivých administrativ ve válce v Afghánistánu a nalézt možné podobnosti. V prvních třech kapitolách se práce věnuje popisu vizí, strategií a jejich následné implementaci v konfliktu. Každá z administrativ ke konfliktu přistupovala odlišným způsobem, který se často během jejího působení měnil a posouval v závislosti na vývoji konfliktu. Poslední, čtvrtá kapitola pak odkrývá realitu konfliktu v odlišném světle, díky zveřejněným vládním dokumentům a věnuje se důvodům, které vedly k neúspěchům administrativ v konkrétních odvětvích jejich snah.
|
|
|
NATO a postkonfliktní rekonstrukce: případ Afghánistánu
Žilka, Jakub ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Tato práce se věnuje zjištění průběhu a úspěšnosti postkonfliktní rekonstrukce v Afghánistánu po invazi NATO z konce roku 2001. Pro stabilizaci země koalici zemí vedených NATO nestačilo pouze porazit talibský režim, ale také vytvořit nebo obnovit základní státní strukturu a pomoci jí fungovat. Po válečných konfliktech je obnova sice běžnou a nutnou záležitostí, obvykle je však realizována čistě civilními silami, například státními strukturami a humanitárními organizacemi. V tomto případě však nebylo možné ponechat tyto úkoly na civilních pracovnících vinou bezpečnostní nestability, která v některých oblastech svou intenzitou přesáhla hranici válečného konfliktu. Práce se zabývá situací v západní provincii Herátu a zaměřuje se na jednotky NATO, především v rámci mise ISAF. Nejdříve důkladně hledá definici procesu postkonfliktní rekonstrukce a poté na jejím základě pomocí metody process tracingu zjišťuje, zda a do jaké míry se jednotky pod misí ISAF postkonfliktní rekonstrukci věnovaly a jestli je znatelný pozitivní pokrok. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Pakistán: klíčový faktor pro americké působení v Afghánistánu (za vlády George W. Bushe)
Snášel, Filip ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Anděl, Petr (oponent)
Resumé Americké vztahy s Pákistánem prošly celou řadou zvratů od spojenectví během studené války, až po uvalení sankcí v devadesátých letech dvacátého století. Po útocích z 11. září na Světové obchodní centrum a Pentagon se Pákistán velmi rychle přidal na stranu Spojených států ve válce proti terorismu. Ve své práci zkoumám pozice a působení Pákistánu během invaze do Afghánistánu a v sedmi následujících letech operace Trvalá svoboda za vlády administrativy George W. Bushe. Nejprve se zaměřuji na historickou zkušenost Pákistánu a vývoj v oblasti před americkou invazí do Afghánistánu. Také mapuji teroristická hnutí na pákistánském území, která jsou důležitá pro pozdější vývoj a jsou spjata s pákistánskou tajnou službou ISI. Ta se snažila ještě několik let po roce 2001 udržet přátelské styky s Talibanem a dalšími teroristickými skupinami v afghánsko - pákistánském pohraničí, avšak sami teroristé jako z podstaty antisystémové hnutí hodlali z Pákistánu i Afghánistánu udělat státy konstituované jako islámské emiráty. Prezident Mušaraf pod tlakem událostí i Spojených států pochopil, že podpora Talibanu je nadále neudržitelná, rozhodl se zakročit i proti teroristickým skupinám na domácí půdě. Tento tah však vyvolal vlnu sebevražedných útoků a mohutné povstání, které od roku 2006/2007 zasáhlo rozlehlé území jak...
|
|
| |
|
| |
|
|
Security sector reform and post conflict peacebuilding in Afghanistan
Daim, Makam khan ; Visoka, Gëzim (vedoucí práce) ; Aslan, Emil (oponent)
Security Sector Reform (SSR) is considered a significant feature in post-conflict peacebuilding efforts typically employed by states and international partners. Recently, the concept of SSR has played a significant role in the statebuilding process in Afghanistan after the Taliban regime; however, a disorganised and unplanned withdrawal poses severe threats to the security sector. This thesis explores the SSR efforts made by the western states after the end of the Taliban regime. The holistic approaches present in policy and strategy documents are quite challenging when it comes to SSR implementation in a post-conflict country ruled by an insurgent group for years. This thesis illustrates two competing approaches that show how SSR played a role in the post-conflict peacebuilding within Afghanistan and how peace spoilers and US/NATO withdrawal will impact the gains of twenty years in SSR. In order to better analyse the SSR process, a case study of the Afghan National Police is used. Moreover, this thesis offers some practical policy recommendations that can be useful for the concept of SSR in Afghanistan. This thesis does not offer a solution to the challenges of SSR in post-conflict countries like Afghanistan. Yet, it suggests that an uncoordinated withdrawal of external powers can negatively...
|
|
|
Afghánský konflikt: časoprostorová analýza bojových aktivit hnutí Tálibán
Kalibová, Lenka ; Jelen, Libor (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá časovým a prostorovým rozložením teroristických útoků hnutí Tálibán v Afghánistánu. Zachycuje období od zahájení vojenské operace Trvalá svoboda v říjnu roku 2001, kdy do země vpadly vojska Spojených států amerických a jejich spojenců, do konce roku 2018. Cílem této práce je zjistit, na jaké cíle Tálibán během sledovaného období útočil a zda existuje souvislost četnosti teroristických útoků s reálnými událostmi, které se v jejich čase odehrály. Dílčím cílem této práce je také zasazení výsledků získaných analýzou do širšího geografického kontextu. Prostorové rozdíly lokalizace teroristických útoků Tálibánu jsou vyhodnoceny s využitím geoinformačních systémů. Data o tálibánských útocích byla získána z databáze Global Terrorism Database a následně podle nich byly vytvořeny mapy v softwaru ArcGIS. V rámci časové analýzy jsou srovnávány četnosti útoků s časovou osou předem vytyčených významných událostí, jako jsou volby, náboženské a státní svátky a rozhodnutí zahraničních aktérů o působení v regionu. Výsledky analýzy této práce ukázaly, že zvýšená četnost útoků Tálibánu měla souvislost s afghánskými volbami nebo s rozhodnutími zahraničních aktérů o působení v regionu. Nejčastěji se terčem tálibánských útoků během sledovaného období staly bezpečnostní složky a vojenské a...
|
|
|
Boj proti terorismu na národní a mezinárodní úrovni
HOLUB, Michal
Terorismus je moderní a neustále se vyvíjející hrozbou, která v dnešní době ohrožuje a citelně zasahuje chráněné zájmy a budované hodnoty států. Teroristické skupiny se snaží prostřednictvím útoků na obyvatelstvo šířit strach, násilí, názory a myšlenky za účelem dosažení svých cílů. Dnes se s tímto problémem musejí setkávat i takové státy, které této hrozbě nemusely dlouhá léta vůbec čelit. Moderní trendy a nové technologie společně s migrační krizí nám zaručují, že se s touto hrozbou budeme stále více setkávat v našich domovech. Vznik Islámského státu lze považovat za jakýsi fenomén dnešní doby, který nakazil prakticky celý svět a dává prostor různým jedincům k páchání teroristických útoků pod záštitou této organizace, nebo jen poskytuje návody na páchání těchto činů z jakéhokoliv důvodu a s různým cílem. Na tuto hrozbu je nutno adekvátně reagovat a je potřeba nezůstávat jen u lítostných vyjádření po každém teroristickém útoku. Je nezbytné sledovat nejnovější trendy teroristických útoků a boje proti nim, což nám pomůže nastavovat funkční postupy k řešení mimořádných událostí tohoto typu. Dále je potřeba silné politické spektrum, které chápe, že tato opatření nebudou nikdy ziskového ani populárního charakteru, a i přesto je dokáže podpořit a prosadit.
|
host ::
RSS.